Hody v

Nejdříve asi samotnou videoukázku, TADY je prosím...

Vy, kteří máte blízko k lidové kultuře a nahrávku si pustíte, uvidíte povídání osmnáctiletých "děcek" z Hrubé Vrbky, které tam o tomto víkendu pořádali hody. Nelekněte se, byli pouze čtyři, dva kluci, dvě holky... Je to možná první moje videoukázka, do které sám vstupuju otázkami, které uslyšíte, rád bych takto pokračoval i v budoucnosti. Snažím se tímto způsobem jít při mapování Slovácka či Horňácka víc do hloubky, nepřinášet pouze hudbu nebo tanec, ale také mluvené slovo, které by ale nemělo být nijak povrchní. Jen tak si myslím, že může mít toto mapování smysl... 

Hrubá Vrbka, stejně jako vlastně celé Horňácko i Slovácko, mě zajímá už pár roků. Jezdím tam poměrně často, ale letos jsem si řekl, že hody zmapuju co nejvíce. Proto dám na tyto stránky v příštích dnech videoukázky, fotky i texty hned ze tří návštěv o tomto víkendu - z okamžiků, kdy vesnice stavěla hodovou máji, kdy večer měli stárci sólo a také, když v neděli odpoledne šli na hodovou obchůzku. Samotný text si budou moci přečíst čtenáři časopisu Krajem svatého Antonínka, který vyjde teď v pátek odpoledne nebo v pondělí.

Kdybych měl tady na stránkách napsat základní pocit, myslím, že bych Vrbčany zklamal - tak jako jsem byl zklamaný já. Lidová kultura, tradice, muzika, zpěv, to všecko na Horňácku umírá. Bohužel, bohužel, bohužel. Je toho čím dál méně, co tam stojí za pozornost, večerní hodová zábava byla skoro stejná jako na mnoha jiných místech, kroje byste téměř neuviděli, zpívání neuslyšeli. Pokud tedy nepočítám zpěváka kapely, který zpíval známé odrhovačky - nic proti nim. Pokud jsem těmito slovy někoho na Horňácku naštval a vyprovokoval k tomu, že mě usvědčí z omylu, budu nesmírně rád. 

Předcházející odstaveček ale nijak nechce vzít chuť těm, kteří se letos v Hrubé Vrbce na hodech podíleli. Před těmi se klaním a strašně moc jim fandím. Fandím všem těm, kteří v sobotu stavěli pořádně velkou máji do země - předtím ji museli pěkně poctivě s krumpáčem a lopatou vykopat. Fandím muzikantům, kteří s děckama chodili po vesnici. Fandím lidem, kteří hodařům otevřeli dveře a pohostili je - ano, i takových lidí kolem nás rapidně ubývá. Fandím děckám, které můžete vidět a slyšet na této videoukázce. V kterých vesnicích byste uspořádali hody o čtyřech (!) krojovaných? Možná nikde. Ve Vrbce to tyto děcka za velké pomoci rodičů a několika nadšenců dokázali. Možná byli bohužel poslední nebo jedni z posledních.

Taková je realita Horňácka začátku 21. století. Pokud si to Horňáci neuvědomí (a nejde jen o Horňáky, platí to také o řadě míst na Slovácku), skončí stejně jako většina národa - u Superstar, Stardance, Duetů nebo všech možných přiblblých televizních seriálů.

RB

    Sedm statečných jako v tom známém filmu?  V Hrubé Vrbce byli čtyři "stateční" - ročník, který o tomto víkendu pořádal hody.