Dobročinné zpívání

Dopsal jsem titulek tohoto článečku, posledního v roce 2010, a hned si říkal, jak by bylo na světě dobře, kdyby platil. Bohužel, svět se točí jinak a neměří všem stejnou míru, natož, aby fandil a pomáhal těm, kteří žijí s dobrou vůlí.

Ve skutečnosti je svět mnohem složitější a také nespravedlivější, i proto asi učíme naše vlastní děti, které do tohoto světa rostou, aby měly ostré lokty a draly se do první řady před ostatní děti. Stále ale věřím tomu, že je zároveň učíme, aby byly dobré, slušné a přátelské, protože podvědomě cítíme, že nechceme, aby žily ve světě, kde je nejdůležitější a nejuznávanější schopností mít ostré lokty.

Dovolte mi tady na úplný konec roku otisknout několik slov, která jsem si před několika málo dny přečetl v Katolickém týdeníku, a jejichž autorem je evangelický farář Martin T. Zikmund. Myslím, že je dobré na ně myslet a mít odvahu a sílu bojovat především se svým vlastním zlem, které je přirozeně také v každém z nás.

Duchovní boj dobra proti zlu, je boj života v pravdě proti životu ve lži,

postoji lásky a odpovědnosti proti lhostejnosti a otupělosti,

odvahy víry proti rezignaci a poraženectví.

Je to boj malých Davidů proti goliášovým gigantům,

boj zdánlivě prohraný, neboť zlo má mamutí rozměry a umí člověku nahnat strach.

Je to boj proti plíživému předpokladu, že ten, kdo má moc, může si dovolit úplně všechno.

Je to boj proti pokušení přehlížet hranici mezi dobrem a zlem, pravdou a lží, právem a bezprávím. 

Vážení čtenáři,

děkuji vám za věrnost těmto mým stránkám, děkuji všem svým spolupracovníkům a přátelům, děkuji mnoha a mnoha lidem, s kterými jsem měl to štěstí se v roce 2010 potkat a neměl jsem čas za tato setkání jim poděkovat a popřát všechno dobré do roku 2011. Když jsem v tom letošním roce po Slovácku jezdil, fotil, nahrával, točil i psal, znovu a znovu jsem se přesvědčoval, že Slovácko je na zajímavé lidi naštěstí stále bohaté až přebohaté, přestože nad výplatními páskami by tady člověk mnohdy zaplakal.

Opatrujte se, milý přátelé, dávejte na sebe v roce 2011 pozor, pečujte svědomitě o své zdraví či své nemoci ... A ať vás neopouští smysl pro humor, není nic horšího, než lidé, kteří berou sebe nebo své snažení až příliš vážně - i tyto mé stránky bohužel postrádají mnohem víc humoru... Ach jo, budu se s tím snažit něco v tom Novém roce udělat :)

Jestliže mají tyto stránky blízko k lidové muzice, loučím se jednou lidovou písničkou, kterou včera zpívaly děti z Malé Nivničky a mně se tato písnička velmi líbila. Doporučuji vám, abyste si klikli na stránky www.nivnicka.cz a www.borsicane.cz, kde se dočtete více o tom, jak tyto děti (pod vedením učitele Vlastika Ondry) i několik dospěláků zpívalo pro jedno děvčátko z Haiti, které se jmenuje Widjina Benoit.

Znovu a znovu mě překvapuje a zároveň nesmírně povzbuzuje, kolik lidí dokáže dělat mnohé pro druhé, přestože by se mohli věnovat jen a jen sobě a svým vlastním životům. Jejich úsilí může na první pohled připomínat pověstnou kapku v moři, nedůležitou a nepatrnou. Ve skutečnosti má každý dobrý skutek svůj smysl, protože se mění v zapálenou svíci, která ve tmě člověku ukazuje cestu a probouzí naději. Právě setkání s takovými lidmi a skutky mi dává největší chuť a inspiraci k životu, díky!        

RB

 Ps. Aktualizace stránek bude v roce 2011 méně častá, budu se snažit stránky doplňovat alespoň jednou týdně, a to na jeho začátku ...