Povzdechnutí ve vůbec prvním slově titulku toho článku berte prosím s nadsázkou jako vyslovení údivu - sledovat ženský fotbal je prostě zajímavé, kouzelné, občas úsměvné a občas nudné.

Vždyť ženských, které umývají nádobí, pucují dětem zadečky, chystají věrným i nevěrným manželům večeři nebo se lekají při pohledu na pavouka, známe kolem sebe desítky i stovky. Ale kolik známe ženských, které běhají za balonem, plivají pod sebe a občas klejí hůř než chlapi? No, řekněte, moc takových ženských neznáte. Možná vůbec žádnou. I proto je prostě zajímavé takové "baby" sledovat. A zejména, když to jsou už fotbalistky první třídy, tedy ženské, oblečené do dresů prvoligové Sparty a Slovácka.

Právě takové ženy jsem pozoroval, fotil i točil v neděli po poledni ve Starém Městě, kde se tyto dva týmy utkaly - navíc týmy dosud neporažené a móóóóć si věřící, že zase zvítězí.   

Kdybyste viděli třeba onu přepevnou vůli u žen Slovácka. Na začátku se vehementně povzbuzovaly, ještě před výkopem provedly tajemný rituál (viz jedna z videoukázek) a poté jako vichr vtrhly na své soupeřky - aby po skončení prohraného utkání padly jako podťaté na umělý trávník, daly hlavu do rukou a potom jen prožívaly dlouhé zklamání, ve kterém byly jen samy se sebou. Myslel jsem, že se snad z toho trávníku ani nezvednou, až potom, za dlouhou chvíli přišla za nimi jejich trenérka, děkovala jim, utěšovala je a zvedala z trávníku, protože věděla, že nejlepší na zahnání přešpatné nálady i únavy ze sportu i života je zase sport, pohyb a vyklusávání.

Je to tak, holky, dívky či ženy Slovácka prohrály v tvrdém a nesmlouvavém souboji 0:2, když ještě deset minut před koncem věřily minimálně v bezbrankovou remízu. Jenže, Sparta je Sparta, navíc ta ženská ještě mnohem sebevědomější než ta chlapská, protože ženské nedostaly v této sezoně ani jediný gól. A nedalo jim ho ani Slovácko, naopak Sparťanky umístily na konci utkání dva "babány" do sítě dosti dobře chytající brankářky Slovácka.

Však si přečtěte zpravodajství od Stani Dufky:  

Zápasy žen Slovácka proti pražské Spartě jsou pro domácí fotbalistky vždycky svátkem. Neexistuje v naší lize tým, nad kterým by se vítězství cenilo víc. Naposledy dokázaly ženy Slovácka porazit Spartu v posledním zápase uplynulé sezony přesně - 6. prosince 2009.

Po odehraných čtyřech kolech vedlo prvoligovou tabulku právě Slovácko, ale jenom díky jednomu odehranému zápasu navíc, než měla Sparta. Pražanky odehrály na podzim v lize tři utkání, ve kterých byly stoprocentní a navíc nedostaly v dosavadním průběhu soutěže ještě ani jeden gól.

I přes nádherné počasí se toto prestižní utkání hrálo na „umělce" staroměstského Širůchu. Trenérka Slovácka Jitka Klimková ale proti zvolenému (nebo určenému) povrchu nijak zvlášť neprotestovala. „Trénujeme tady, hrajeme tady téměř všechny přípravné zápasy, a holky jsou na tento povrch zvyklé."

Samotný zápas sledovala slušně zaplněná nová tribuna u tenisových kurtů a několik desítek diváků postávajících okolo dva metry vysokého oplocení, které je na Širůchu kolem celého hřiště. Odhadem mohlo být na zápase kolem tří stovek diváků.

V první poločase a vlastně po celé utkání se hrál tvrdý fotbal s minimem hezkých fotbalových akcí. Bylo to hlavně bojovné utkání a na hráčkách Slovácka bylo vidět, že jsou na zápas možná až příliš namotivované. První půlka se hrála většinou mezi šestnáctkami obou mužstev a skončila bez branek.

Po změně stran měla herní převahu Sparta a hrálo se většinou na polovině Slovácka, které hrozilo jenom z brejkových šancí. Domácí hráčky držely bezgólovou remízu až do 85. minuty, když po skrumáži dostaly první gól. Druhou branku dala Sparta až nastaveném čase.

V dresu Slovácka nás zaujala na postu stoperky teprve šestnáctiletá Alžběta Blažková, která ještě na jaře hrála za juniorky. Proti Spartě, které je plné reprezentantek, nebyl z jejího výkonu cítit vůbec žádný respekt a na téměř nejdůležitějším postu si v zápase počínala znamenitě.

Nyní se už můžete podívat na videa. A přijďte se někdy na tým žen Slovácka podívat.Vsadím se, že vás zaujme. A třeba se i zadíváte do některých ženských očí. Vždyť, jak jsem psal už na začátku o ženách nefotbalistkách i fotbalistkách - oči žen, které pobíhají za míčem jsou takové zvláštní, jiné... Fotbalové ... A fotbal, ten mi, chlapi, prostě milujeme !!!

Radek Bartoníček, Stanislav Dufka   

První se podívejte na tuhle šestnáctiletou dívčinu Slovácka. Rodiče jí dali do kolébky jméno Alžběta, ale pro spoluhráčky i trenérku je to Bětka. A Bětka je hódně dobrá, jeden z největších talentů, hraje v mládežnických týmech České republiky a v neděli si troufla na místo stoperky proti samotným Sparťankám.

No a tady je trenérka Slovácka Jitka Klimková, která dává fotbalu snad úplněš všechno. Snad se neurazí, když napíšu svou domněnku, že snad spává doma s fotbalovým míčem. Škoda, že jsem se jí na to nezeptal :) Ale byla milá a vstřícná, za což jí i takto děkuju.

  A tady je video z utkání. Nejdříve rituál hráček Slovácka na začátku utkání, poté okamžik, kdy Sparta vstřelila gól, který nebyl uznaný pro ofsajd, a poté situace, kdy hráčka Slovácka dostává za faul žlutou a následně má Sparta velkou šanci.

... a ještě dáme později fotky ....